O smíchu
Den, kdy se člověk ani jednou nezasmál, by měl považovat za ztracený.
Člověk který se směje, je jako baterka, která se nabíjí.
Smích je věčný.
Kdo se směje, místo aby zuřil, je vždycky silnější.
Chatrč ze slámy, v níž se lidé smějí, má větší cenu než palác, ve kterém lidé pláčí.
Směj se a celý svět se směje s tebou. Plač a pláčeš sám.
Smích - tu ozvěnu našeho pláče - to křídlo úsměvu, co tluče za oknem nočního strachu, nikdy mít v hrsti nebudem. Kdybychom - nedejte bohové - tu sladkou můru polapili, bylo ba na světě po srandě. (Jan Werich)
Člověk se potřebuje bavit. Potřebuje si hrát, a co je nejdůležitější, potřebuje se smát.
Je krásné spolu mlčet, krásnější spolu se smát.
Smích, jak předpokládám je vyjádřením vzdoru. Musíme se smát své bezmoci vůči přírodním silám nebo bychom se zbláznili.
Kdo nepocítil ran, se jizvám směje.
Smích je branou a úsměv dveřmi, kterými může do člověka vklouznout mnoho dobrého.