Je sotva větší zklamání, než přijít s opravdu velikou radostí v srdci ke lhostejnému člověku.

 Někdy je lepší celý život po něčem marně toužit, než prožít velké zklamání ze splněného snu.

Kdo ví, co je to zklamání, pochopí zoufalé volání: "Lásko, vrať se mi!"

Samota netíží tolik jako prázdná slova.

Samota se proměňuje v osamělost, když si člověk nemá co říct.

Ten, kdo žije osaměle, se musí sám k sobě chovat slušně a s dávkou hrdosti, nechce-li klesnout v očích toho posledního člověka, který mu zbyl, totiž v očích sebe sama.

Nakonec zůstává přece jen každý sám, takže vlastně hlavní problém tkví v tom, kdo je ten, s kým má člověk zůstat, zůstane-li sám.

Samota je krásná, ale musíš mít někoho, komu o ní vyprávíš.

V samotě se nenajde víc, než kolik se do ní vneslo.